Odborníci z ARBESu v médiích

Změny v reportovacím systému ČNB

Vykazování a sběr strukturovaných dat, vůči České národní bance (ČNB) či Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) představuje zákonnou povinnost pro většinu finančních institucí sídlících na území České republiky. V roce 2019 odstartoval projekt, který dotčeným subjektům přináší soubor nových technických i metodických změn spočívajících v povinnosti přejít od starého způsobu na nový, modernější a především automatizovaný.

 Start implementace SDAT

Česká národní banka ještě nedávno zajišťovala sběr dat od vykazujících subjektů a jejich prvotní zpracování výhradně prostřednictvím systému MtS-ISL-SUD-SDNS. Jde o základní způsob reportování a subjekty, které ho využívají mají možnost předávání dat zajistit třemi postupy:

  • aplikací umožňující výměnu informací prostřednictvím kanálu EDI/EDIFACT;
  • aplikací SDNS založenou na internetových technologiích, přičemž vykazující subjekt nemusí vyvíjet nebo instalovat speciální programové vybavení;
  • vlastní aplikací vykazujícího subjektu používající aplikační rozhraní SDNS-WS, které je realizované technologií Web-Services.

Přechod na nový – a do budoucna jediný systém – poskytuje ČNB přijatý specializovaný automatizovaný informační systém SDAT. Změny v metodice zohledňují požadavky EBA (Evropské Bankovní Asociace) na národní úrovni. Pro jednotlivé dotčené segmenty se zavádí postupně a v etapách. Dodavatelé systémů na automatické zpracování údajů implementují změny do produktů paralelně s povinnými termíny. Na trhu je přitom stále hodně společností, které problematiku reportování řeší bez systémové podpory – manuálně a pracně.

Automatizovaný systém SDAT přijímá a zpracovává data pro statistické a dohledové výkaznictví ČNB. Spuštěn byl s cílem rozšířit funkcionality původního systému. Založen je na modernější informační technologii, navíc díky tomu došlo ke zvýšení systémové propustnosti a je připraven k napojení na formáty vykazovacích rámců evropských dohledových agentur, bank, kapitálových trhů a pojišťoven. Subjekty ho z nařízení vlády zavádí od listopadu 2019 a řídí se předem stanoveným harmonogramem, který byl vypsaný podle funkčních oblastí, do které subjekty spadají.

Problém nastal s příchodem koronakrize

Původní plán nasazování systému SDAT ČNB počítal s dokončením v roce 2020. S ohledem na aktuálně stále probíhající pandemii a s ní související omezení byl harmonogram postupného zavádění a hlavní implementace následně prodloužen a kompletní přechod by tak měl být dokončen v průběhu letošního roku https://www.cnb.cz/cs/statistika/sdat/harmonogram-migrace-vykaznictvi-z-mts-do-sdat/.

Každopádně zavádění probíhá s cílem postupné úplné náhrady dosavadního sběrného systému MtS-ISL-SÚD-SDNS, kdy by všechny subjekty měly vykazování povinných zpráv provádět výhradně prostřednictvím předem definovaných standardů, tedy SDAT.

 Povinnosti musí plnit více jak 1 700 subjektů

Již převedené subjekty mají povinnost výkazy nově předkládat pouze prostřednictvím SDAT. Výkaznictví se týká subjektů jako jsou banky, pojišťovny, penzijní fondy, platební a investiční instituce, ale také například obchodníků s cennými papíry, družstevních záložen a dalších subjektů. Prostřednictvím systému SDAT aktuálně posílá výkazy více než 1 700 subjektů finančního trhu.

Výkaznictví ČNB je v současnosti členěno do zhruba 29 oblastí a zahrnuje přes 350 výkazů. Tento kontrolní nástroj byl zaveden s cílem zefektivnit vnitřní trh a podporu jednotného modelu regulace a dohledu. Dalším důvodem je posílení ochrany spotřebitele či jednotné úpravy oblasti investování a souvisejících rizik.

Subjekty sníží provozní zátěž

Systém SDAT oproti předchozímu systému MtS přináší celou řadu výhod. Především technologickou změnu. Dotčené subjekty by díky tomu měly získat lepší možnosti komunikace, snížit svou provozní zátěž a zefektivnit zákonné povinnosti. Podstatnou změnou je i možnost lokálního ověřování vykazovaných dat, a to jak pro výkazy vyžadované ČNB, tak pro výkazy reportované v rámci Evropské unie.

Očekávaný rozsah projektu se ukázal být větším, než se na první pohled zdálo. Například standardizace definic jednotlivých výkazů vedla průběžně k řadě úprav jak na straně evidence dat v primárních systémech, tak i při přípravě jednotlivých reportů. Výzvou byla také implementace jazyka kontrol, jímž jsou jednotlivá pravidla ze strany ČNB nebo Evropské unie definována.

V budoucnu lze očekávat pružnější změny

ČNB systém SDAT kontinuálně vyvíjí a v plánu má zapojení dalších vykazovacích rámců, pokrývající i jiné oblasti finančního trhu. V přípravě je tak například úplně nový vykazovací rámec pro subjekty zprostředkovávající finanční služby.

Ve výkaznictví navíc v poslední době došlo k celé řadě úprav, a to hlavně v oblastech bankovnictví a kapitálových trhů. Jde o takzvané reporty JISIFE, zaměřené například na aktiva a pasiva v zahraničí, změny v peněžních prostředcích a majetku zákazníků či na přehled změn v počtech investičních nástrojů v majetku zákaznických subjektů finančního trhu.

Letos by mělo dojít i ke změně metodiky vykazovacího rámce pro fondy nebo přípravě nového vykazovací rámce pro zprostředkovatele finančních služeb s předběžným cílem dokončení implementace v prosinci 2021.

Příprava reportovacích dat

Všechny systémy podporující rozhraní SDAT zajišťují odesílání jednotlivých reportů na základě předepsaných vykazovacích povinností do systému ČNB. Komplexnější řešení nabízejí i podporu interpretace jazyka kontrol, umožňující rychlejší dokončení přípravy dat, a tím celého vykazovacího procesu.

Řešení vykazovacích povinností vytvořené v soukromém sektoru nabízejí navíc například automatický sběr dat z primárních systémů, jejich transformaci a případnou agregaci do datových struktur specifikovaných rozhraním SDAT ČNB. Reporting je také možné delegovat třetím stranám. Proto se správou výkaznictví zabývají subjekty, které nabízejí jeho komplexní zajištění.

Automatizace finančního sektoru

Téma automatizace bývá často spojováno se sektorem průmyslu a výrobních podniků, v posledních letech ale nabralo na obrátkách a automatizace svých procesů se dočkaly společnosti napříč celým trhem až ke službám, kde došlo také na finanční instituce všeho druhu, banky i obchodníky s cennými papíry.

Na česko-slovenské scéně se komerčním automatizačním řešením pro finanční instituce ve výkaznictví věnuje jen pár softwarových společností, jejichž nabídky se liší převážně počtem automatizovaných služeb.

Finančních subjektů na trhu přitom existují tisíce, a je tak přirozené, že reporting se tak liší i svou náplní. Mimo bank a obchodníků s cennými papíry se na trhu pohybují také pojišťovny, investiční fondy a další subjekty, kde každá má rozdílné požadavky na automatizovaný systém výkaznictví. Každému subjektu lze doporučit a vybrat jiné vhodné řešení.

Povinnosti je možné nechat hlídat

Jako je tomu u každého jiného zákona, jeho neznalost člověka, v tomto případě podnikatelský subjekt, neomlouvá. Každá ze společností licencovaná centrální bankou má legislativní povinnost vykazovat své aktivity. Pokud výkazy nevyplní do řádného termínu, ČNB ji nejdříve upozorní a v případě, že upozornění opomine, přijdou sankce.

V zájmu každého dotčeného subjektu je tak požadované povinnosti plnit. Tyto povinnosti se dynamicky mění, do hry vstupují různé nové legislativní požadavky a změny. Specializované společnosti v oblasti tvorby, vývoje a podpory softwarových řešení mohou poskytnout nejen komplexní řešení pro retailové, privátní a korporátní bankovnictví, pro správu investičního portfolia, obchodování s cennými papíry, správu a distribuci otevřených podílových fondů, finanční leasing a řešení pro enterprise content management a business proces management, ale také se postarají o všechny povinnosti v oblasti výkaznictví. Finanční instituce jim v tom pomáhají procesem čistoty svých primárních dat. Následně se díky tomu mohou v klidu soustředit na podstatu svého podnikání.

Ivan Čopák
managing consultant

Foto: fotobanka ČNB